Po rekonstrukci koupelny zůstane kupa vybouraných obkladaček a dlaždic. Vypadají jako keramika z kuchyně, jenže odpadově patří úplně jinam. Kam je odvézt, kdy stačí popelnice a kdy už potřebujete kontejner?
Kam odvézt vybourané dlaždice a obklady
Keramické obklady, dlažba i jejich úlomky vznikají při bourání a rekonstrukci, takže se s nimi zachází jako se stavebním a demoličním odpadem. Do nádoby na komunální odpad nepatří. A opřít je o kontejnery se nevyplatí: je to černá skládka a hrozí za ni pokuta.
Odevzdat je můžete dvěma cestami:
- pár kýblů nebo pytlů odvezte do nejbližšího sběrného dvora; většina jich stavební odpad od občanů bere, často ale jen do ročního limitu a po předložení občanky
- celou koupelnu nebo víc místností je rozumnější řešit objednaným kontejnerem u svozové firmy. Platí se přistavení, objem i odvoz.
Než naložíte auto, zavolejte do dvora nebo mrkněte na web obce. Limity a poplatky se liší doslova od vesnice k vesnici a někde suť neberou vůbec.
Kdy stačí směsný odpad
Jedna výjimka existuje: jednotlivé střepy z drobné opravy můžete odložit do směsného odpadu. Když vám při přeskládání skříňky spadnou dvě obkladačky nebo praskne jedna dlaždice v předsíni, nemá smysl kvůli tomu jezdit přes celé město. Zabalte je do papíru nebo kartonu, ať nikoho neporaní, a hoďte je do popelnice, stejně jako rozbitou keramiku. Odpovídá tomu kód 20 03 01 — Směsný komunální odpad.
Hranice není úředně daná v kilogramech, řídí se zdravým rozumem. Jakmile se odpad začne měřit na pytle, je to stavební odpad a patří do dvora.
Pod jakým kódem se dlaždice evidují
Většina vybouraných obkladů skončí pod kódem 17 01 07 — Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06, kategorie O, tedy ostatní odpad. Je to sběrný kód pro běžnou stavební suť, ve které se sešla keramika s betonem a maltou.
Když se vám podaří obklady oddělit a jsou opravdu čisté, můžete je předat pod kódem 17 01 03 — Tašky a keramické výrobky, taky kategorie O. Odděleně vytříděná keramika se drtí líp a bere se za jinou sazbu.
Pozor na dvě příbuzná čísla, která znamenají něco jiného:
- 17 01 06 je stejná směs, ale obsahující nebezpečné látky, tedy kategorie N
- 17 09 04 jsou směsné stavební a demoliční odpady. To, co zbude z celé demolice, když se nic netřídilo.
Firmy a živnostníci si kód nevybírají od oka. Předání odpadu musí evidovat a odpovídající kód je součástí té evidence, víc rozebírá článek o povinnostech stavebníka. Domácnosti, které suť odvezou do dvora, evidenci neřeší. Tu za ně vede provozovatel.
Lepidlo, spárovačka a zbytky podkladu
Dlaždice se před odvozem nemusí čistit. Zbytky cementového lepidla, spárovací hmoty i kus omítky nebo betonového potěru patří do stejné frakce jako samotná keramika, protože jde o materiály stejného původu. Škrábat každý kus do čista by byla ztráta odpoledne.
Stranou je potřeba vytřídit něco jiného:
- sádrokarton se s běžnou sutí nemíchá, sádrokartonové desky mají vlastní frakci
- dřevo, kovy a plasty, tedy latě, profily, staré lišty a trubky
- sanitární keramiku: umyvadlo nebo záchodovou mísu dvory berou taky, zpravidla ale jako samostatnou položku
- barvy, lepidla v obalech a izolace. To je nebezpečný odpad s vlastním režimem.
Smíchaná suť se recyklovat nedá. Ve dvoře i u svozové firmy za ni většinou zaplatíte víc než za čistou frakci, takže těch pár minut u kontejneru se vrátí.
Azbest ve starých stavbách
U domů z šedesátých až osmdesátých let se vyplatí zpozornět kvůli azbestu. Problém obvykle nejsou samotné obkladačky, ale to, co je pod nimi: některá stará lepidla, lepenky a hlavně desky na bázi azbestocementu se tehdy používaly úplně běžně.
Materiál obsahující azbest má kód 17 06 05 a kategorii N, tedy nebezpečný odpad. Nesmí se lámat, brousit ani vozit v pytli spolu se sutí. Při všech těchhle činnostech se uvolňují vlákna. Máte-li podezření, nechte materiál posoudit odbornou firmou a odstranění nechte na ní. Sběrné dvory azbest buď neberou vůbec, nebo jen v předepsaném zabalení a po předchozí domluvě.
Nepoužité dlaždice raději neházejte do suti
Nepoužité obkladačky z rekonstrukce nemusí končit v suti. Rekonstrukce totiž skoro vždycky dopadne tak, že jeden dva balíky zůstanou nerozbalené. Než je hodíte do kontejneru, zkuste je nabídnout dál. Obkladačky se špatně dokupují, protože výrobci mění šarže i odstíny, a nedopoužitý balík z běžné série bývá k sehnání hůř, než by člověk čekal. Bazary, sousedské skupiny nebo místní řemeslník je vezmou často zdarma.
Pár kusů si každopádně schovejte na půdu. Až za tři roky někdo upustí na podlahu činku, budete rádi, že nemusíte hledat náhradu.
Proč se vyplatí odvézt čistou suť
Čistá keramická a betonová suť není bezcenná. Drtí se na recyklované kamenivo, které slouží jako podklad pod cesty, parkoviště a zpevněné plochy. Každá tuna, která se vrátí do oběhu, je tuna, kterou nikdo nemusí vytěžit v lomu.
Jakmile se do suti dostane dřevo, sádrokarton nebo plasty, tahle možnost padá a celý kontejner míří na skládku za vyšší cenu. Vytřídit obklady zvlášť tedy není formalita kvůli kódu. Je to rozdíl v tom, kde materiál skončí. Souvislosti a další druhy stavebního odpadu najdete na stránce stavební odpad.