Nevedení evidence je samostatný přestupek
Podle § 121 odst. 4 zákona o odpadech se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku mimo jiné tím, že nevede průběžnou evidenci podle § 94 odst. 1, nebo v rozporu s § 94 odst. 3 neuchovává evidenci po dobu nejméně 5 let.
Samostatnými přestupky jsou i nesplnění ohlašovací povinnosti — neohlášení údajů o zařízení nebo činnosti podle § 95 odst. 1, nebo nezaslání hlášení souhrnných údajů z evidence v rozporu s § 95 odst. 3 nebo odst. 4.
Jak vysoké pokuty hrozí
Zákon v § 121 odst. 5 rozděluje přestupky do několika pásem podle horní hranice pokuty:
- do 1 000 000 Kč — mimo jiné neuchovávání evidence po dobu 5 let (§ 94 odst. 3) a nezaslání hlášení souhrnných údajů z evidence podle § 95 odst. 3 nebo 4,
- do 10 000 000 Kč — mimo jiné samotné nevedení průběžné evidence podle § 94 odst. 1.
Skutečná výše pokuty v konkrétním případě záleží na správním uvážení orgánu, který přestupek projednává — jde o horní hranice sazby, ne o pevně stanovenou částku.
Kdo přestupky projednává
Podle § 123 zákona se rozdělení liší podle typu přestupku — u přestupků spojených s evidencí a ohlašováním jde zpravidla o Českou inspekci životního prostředí nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Jak riziko snížit
Nejspolehlivější způsob, jak se pokutě vyhnout, je vést evidenci průběžně po celý rok (ne až zpětně) a hlídat si termín 28. února pro roční hlášení — podrobně to popisuje článek o kalendáři povinností firmy.